Tradiční setkání
„Jde o tradiční setkání klinických biochemiků. Potěšilo nás, že padla volba na Litomyšl a že jsme se mohli v krásných prostorách zámeckého pivovaru setkat,“ uvedla primářka oddělení klinické biochemie Litomyšlské nemocnice Věra Suková.
„Cílem byla vzájemná výměna zkušeností a setkání s kolegy. S nimi jsme debatovali o novinkách v oboru,“ konstatovala Věra Suková, podle níž se setkání tohoto typu poprvé odehrálo v Litomyšli v roce 2009. „V letech 2021 a 2022 nebylo možné tuto akci uskutečnit kvůli pandemii koronaviru. Jsme rádi, že jsme se nyní mohli opět osobně setkat,“ řekla primářka oddělení klinické biochemie Litomyšlské nemocnice, které pro lůžková a ambulantní pracoviště zajišťuje klinicko-biochemická vyšetření biologického materiálu, jako je krev, moč, mozkomíšní mok, stolice a další tělesné tekutiny.
Pomoc pro lékaře
„Výsledky laboratorních testů pomáhají ošetřujícím lékařům v jejich rozhodování při stanovení diagnózy nebo posouzení zdravotního stavu pacientů a při nasazení a vedení účinné terapie,“ upřesnila Věra Suková, která se v tomto oboru realizuje celý svůj profesní život. „Maturovala jsem jako zdravotní laborantka. Po ukončení studia medicíny jsem nastoupila do nemocnice v Litomyšli. Když se uvolnilo místo na oddělení klinické biochemie, bylo mi nabídnuto a já ho ráda přijala,“ dodala primářka.
„Klinická biochemie je velmi důležitým medicínským oborem ke stanovení diagnózy a léčby nemocného, a to i pro nás, kliniky, kdy se z laboratorních testů dozvídáme to, co potřebujeme vědět,“ prohlásil na slavnostním zahájení konference oblastní ředitel pro zdravotní služby Litomyšlské, Svitavské a Orlickoústecké nemocnice Vratislav Dědek.
Co se děje v laboratořích?
„Je neuvěřitelné, že se mezikrajské dny klinické biochemie brzy dočkají čtyřicítky. Přijde mi, že jejich úroveň je každý rok lepší. Líbí se mi čím dál víc a stále se na nich dozvídám něco nového,“ všiml si garant kongresu, emeritní děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a bývalý ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Palička.
„Dnes už snad u nás není pracoviště klinické biochemie, které by nemělo sofistikované automatické přístroje. Bereme to jako samozřejmost. Máme relativní dostatek personálu a stále se považujeme jako jeden z hlavních diagnostických oborů. Ztratili jsme přímou vazbu na pacienta, prakticky se s ním nestýkáme nebo jen velmi výjimečně. Jsem si vědom toho, že v současných podmínkách je to téměř nemožné, ale mělo to něco od sebe. Problém je, že pacienti ztratili vazbu na nás. Ti pouze slyší, že se něco poslalo kamsi do laboratoře a že přišly výsledky, ale co se v laboratořích děje, většinou netuší,“ podotkl Vladimír Palička, podle něhož náklady na laboratorní vyšetření v Evropě představují 1,2 až 1,8 procent celkových nákladů na zdravotnictví.
„Posouváme se laboratorně, analyticky i metodicky. Jsme přesní, velmi jsme rozšířili spektrum vyšetření. Kvalita výsledků je skvělá. Navíc jsme je schopni dodat hodně rychle. Čas odpovědi je už teď standardně kolem jedné hodiny. Ale vysvětlujeme je dostatečně těm, kterým je poskytujeme,“ položil řečnickou otázku do pléna odborný garant litomyšlského kongresu. „Abychom jako obor přežili, měli bychom i do budoucna umět nabídnout něco navíc,“ uzavřel Vladimír Palička.
