„Tímto onemocněním trpí zhruba 1 % dospělé populace a až 5 % lidí nad 70 let. U žen je dvakrát až třikrát častější než u mužů,“ uvedl Vojtěch Mezera, primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice na virtuální odborné konferenci Praktický lékař – spojka mezi pacientem a specialistou.
Až 85 % bércových vředů způsobuje onemocnění žilního systému. Hojně se vyskytují u obézních lidí a předcházejí mu projevy žilní nedostatečnosti: vznik nejprve „metliček“, poté širších křečových žil, otoky a pocity těžkých nohou. Kůže okolo ran může mít charakteristické hnědé skvrny z pigmentu z rozpadlých červených krvinek, může být šupinatá.
Při léčbě je důležité dopřávat si lehké procházky, končetinu nechávat zvednutou, abychom zmírnili otok. Zásadní je technika kompresní bandáže, bez které se žilní bércový vřed prakticky nemůže zahojit. „Léčba si žádá aktivní přístup a spolupráci nemocného. Ideální je, když je pacient ukázněný a trpělivý,“ poznamenal Vojtěch Mezera.
Končetinu pacientů může ohrožovat i další typ chronické rány: syndrom diabetické nohy. Zde je podle primáře geriatrie zásadní mezioborová spolupráce s radiology a cévními chirurgy, neboť „opravení“ zúžených přívodných tepen může hojení urychlit. „Je nutná též řádná edukace pacienta o odlehčení, ať již formou specializované obuvi či holí. Krajní variantou je dočasné využití invalidního vozíku,“ sdělil Vojtěch Mezera. Někdy však veškeré snahy lékařů i pacientů nemusí být úspěšné. V tu chvíli nezbývá nic jiného než amputace. „Tato varianta nastává u 28 % případů,“ podotkl primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice.
Co může pomoct snížit riziko vzniku bércového vředu? „Pravidelný pohyb, zdravá životospráva a přiměřená váha,“ potvrdil Vojtěch Mezera, jehož přednáška nesla název Hojení ran v běžné praxi.
Konference byla vysílána ve čtvrtek 6. října živě. Její moderátorkou byla pardubická rodačka Jolana Voldánová.
